Jen...
Nejsi tady. A já se ze všech svých sil snažím najít důvod proč žít. Ne, nechci se zabít. Ale taky nechci chodit jako prázdná mrtvá schránka. Napovrch stejná jako dřív, uvnitř mrtvá. Vyhaslá. Upínám se na věci a lidi na které bych neměla, protože vím že mě to dřív či později zničí. Lidi odejdou....už teď odcházejí...A věci koneckonců taky...
Komentáře
Přehled komentářů
možná...jsem skýtal oporu...jenže byla náhlá a stejně jako přišla tak i odešla... já se vrátím...vím to... a omlouvám se, že tu nejsem... holt samotáři budou takoví vždycky...čím víc pro mě znamenáš.... tím větší je propast ve mně... a... ja Tě miluji..... takže ta propast je tomu úměrná...paradox... kvůli tomu jsem zatracen... a proč bys měla žít? vzpomeň si na světlo tam uvnitř.. nechť je průvodcem a poslední nadějí.. ma milá drž se

vzkaz pro mou milou
(Aromadius, 1. 8. 2007 20:21)